Tento návod obsahuje několik tipů a rad, jak můžeš zvýšit zabezpečení svého Linux serveru. Servery musí být dostupné zvenčí, proto je základní ochrana před nežádoucím přístupem rozhodně doporučená a neměl bys ji zanedbávat.
Upozorňujeme, že tyto pokyny nejsou vyčerpávající. Podrobnější informace najdeš v dalších částech dokumentace ZAP (např. 2FA (SSH)).
Nejjednodušší způsob, jak chránit server, je vždy stejný bez ohledu na jeho typ: používej silná hesla, pravidelně aktualizuj své služby a dávej pozor na to, jaké služby instaluješ a jakými návody se řídíš.
SSH (Secure Shell) je služba, která ti umožňuje vzdáleně přistupovat ke konzoli serveru a spouštět příkazy. Tady se dozvíš, jak na serveru nastavit SSH: První přístup (SSH)
Ve výchozím nastavení se k SSH přihlašuje pomocí hesla. To má ale velkou nevýhodu: ověření lze poměrně snadno obejít útoky hrubou silou, zvlášť pokud pro přístup přes SSH používáš příliš jednoduché heslo. Pokud se tedy rozhodneš používat heslo, zvol si silné heslo.
Abys server ještě lépe ochránil před nežádoucím přístupem přes SSH, měl bys povolit ověřování výhradně pomocí klíčů SSH a vypnout přihlašování heslem. Podívej se na návod ke klíčům SSH pro dedikované servery, který vysvětluje, jak klíče SSH vygenerovat a přidat. (Obsah platí obdobně i pro dedikované servery.)
| Služba | Port |
|---|---|
| SSH | 22 |
| FTP | 21 |
| 25 | |
| DNS | 53 |
| HTTP | 80 |
| HTTPS | 443 |
Služby jako SSH nebo FTP ve výchozím nastavení vždy používají stejné porty (některé z nich najdeš v tabulce výše). Pokud se externí útočník pokusí prolomit tvoji službu SSH útokem hrubou silou, musí nejprve zjistit, který port SSH používá. Pokud tyto porty nezměníš, nejčastěji zkusí porty 22 a 21, aby mohl přímo spouštět příkazy na serveru nebo přistupovat k souborům přes FTP.
Abys tomu zabránil, doporučujeme nastavit vlastní porty pro výchozí služby. V následující části se dozvíš, jak na to:
Zvolený port musí být v rozsahu 1024 až 65535 a nesmí se už používat!
Pomocí příkazu cat /etc/services si můžeš zobrazit některé výchozí porty, abys nevybral port, který je už obsazený.
Port SSH změníš úpravou konfiguračního souboru. Obvykle se nachází v /etc/ssh/sshd_config. Pokud tam není, můžeš ho vyhledat následujícím příkazem:
find / -name "sshd_config" 2>/dev/null
Teď soubor otevři v editoru nano (jako root nebo pomocí sudo).
sudo nano /etc/ssh/sshd_config
Za Port zadej požadovaný port. Pokud je řádek Port zakomentovaný (např. #Port 22), odstraň znak „#“ a nahraď 22 požadovaným portem. Soubor ulož (v editoru Nano pomocí Ctrl + o) a zavři ho (Nano: Ctrl + x).
Aby se změny projevily, musíš službu SSH restartovat.
# Unter Ubuntu/Debian/CentOS z.B.
sudo systemctl restart sshd
Pokud máš nainstalovanou službu FTP, například proFTPd, můžeš její port snadno změnit také v konfiguračním souboru. Postup je podobný jako u SSH.
Najdi konfigurační soubor proftpd.conf.
find / -name "proftpd.conf" 2>/dev/null
Soubor se obvykle nachází v /etc/proftpd.conf (CentOS) nebo /etc/proftpd/proftpd.conf (Ubuntu, Debian).
Otevři soubor v editoru nano, odstraň znak „#“ před port a zadej požadovaný port. Řiď se výše uvedenými pokyny, abys nevybral neplatný port.
V editoru nano můžeš hledat pomocí Ctrl + W.
nano /etc/proftpd/proftpd.conf
Fail2Ban je služba, která blokuje IP adresy pokoušející se přihlásit k serveru pravděpodobně se zlým úmyslem. Fail2Ban sleduje soubory protokolů, vyhledává podezřelé aktivity a poměrně snadno a účinně tak zabezpečuje tvůj systém.
Po instalaci už Fail2Ban obsahuje přednastavené konfigurace pro některé běžně používané služby, například:
- apache
- lighttpd
- sshd
- qmail
- postfix
- Courier Mail Server Další služby můžeš snadno přidat pomocí regulárního výrazu (RegEx) a zadáním příslušného souboru protokolu.
/var/log/auth.log. Tento soubor obsahuje všechny pokusy o přihlášení přes SSH, ať už úspěšné, nebo neúspěšné.
Tady je ukázkový záznam:
Dec 2 12:59:19 vps-zap515723-2 sshd[364126]: Failed password for root from 92.117.xxx.xxx port 52504 ssh2
Fail2Ban používá tento soubor protokolu a sleduje neúspěšná ověření. Protože soubor protokolu obsahuje IP adresu útočníka, může Fail2Ban tuto IP adresu po několika neúspěšných pokusech zablokovat.
Nejprve se přihlas ke svému Linux serveru. Pokud potřebuješ pomoc, postupuj podle našeho návodu První přístup (SSH). Příkazy spusť jako root nebo pomocí sudo.
sudo apt update && sudo apt upgrade -y
sudo apt install fail2ban
Po instalaci můžeš stav ověřit přímo pomocí systemctl: (Stisknutím Ctrl+C ukončíš systemctl.)
systemctl status fail2ban.service
* fail2ban.service - Fail2Ban Service
Loaded: loaded (/lib/systemd/system/fail2ban.service; enabled; vendor pres>
Active: active (running) since Sat 2023-12-02 13:10:33 UTC; 24s ago
Docs: man:fail2ban(1)
Process: 23988 ExecStartPre=/bin/mkdir -p /run/fail2ban (code=exited, statu>
Main PID: 23989 (fail2ban-server)
CPU: 409ms
CGroup: /system.slice/fail2ban.service
`-23989 /usr/bin/python3 /usr/bin/fail2ban-server -xf start
Dec 02 13:10:33 vps-zap515723-1 systemd[1]: Starting Fail2Ban Service...
Dec 02 13:10:33 vps-zap515723-1 systemd[1]: Started Fail2Ban Service.
Dec 02 13:10:34 vps-zap515723-1 fail2ban-server[23989]: Server ready
Fail2Ban je teď nainstalovaný, ale ještě není aktivní ani nakonfigurovaný. Podívej se do /etc/fail2ban. Aktuálně by se tam měly nacházet následující soubory:
action.d fail2ban.d jail.conf paths-arch.conf paths-debian.conf
fail2ban.conf filter.d jail.d paths-common.conf paths-opensuse.conf
Abys vytvořil aktivní „jail“, musíš vytvořit soubor s názvem jail.local. Jednoduše zkopíruj obsah souboru jail.conf do nového souboru a otevři ho:
sudo cp /etc/fail2ban/jail.conf /etc/fail2ban/jail.local
sudo nano /etc/fail2ban/jail.local
Všechna nastavení teď můžeš upravit v souboru jail.local, včetně služeb, které se mají sledovat.
Zaměř se na část za [Default]. Sekce Default slouží k obecnému základnímu nastavení.
Posuň se o něco níž, dokud nenajdeš tuto sekci, a uprav ji například takto:
| Atribut | Vysvětlení | Hodnota |
|---|---|---|
| ignoreip | IP adresy, které se nemají blokovat | 127.0.0.1/8 |
| ignorecommand | Není relevantní. | |
| bantime | Jak dlouho zůstane IP adresa zablokovaná | 1h |
| findtime | Časové období, ve kterém se počítají neúspěšná přihlášení | 10m |
| maxretry | Počet neúspěšných pokusů, po kterém dojde k zablokování | 5 |
# kann mit Leerzeichen (und/oder Komma) getrennt definiert werden.
#ignoreip = 127.0.0.1/8 ::1
# ignorecommand = /path/to/command <ip>
ignorecommand =
# "bantime" ist die Anzahl der Sekunden, die ein Host gesperrt ist.
bantime = 1h
# Ein Host wird gesperrt, wenn er "maxretry" Fehler innerhalb der letzten "findtime"
# Sekunden erzeugt hat.
findtime = 10m
# "maxretry" ist die Anzahl der Fehler, bevor ein Host gesperrt wird.
maxretry = 5
Tím máš základní nastavení hotové. Pokud chceš například sledovat službu SSH, posuň se níž k značce [sshd]. Pokud jsi změnil port, zadej ho pod položku port.
Značka [sshd] pak vypadá takto:
[sshd]
enabled = true
port = 22
filter = sshd
logpath = /var/log/auth.log
maxretry = 4
Jak vidíš, můžeš nastavit také individuální hodnoty pro jednotlivé služby (tady například maxretry, které je nižší než výchozí hodnota). I po nastavení obecných hodnot můžeš většinu nastavení pro každou službu zvlášť přepsat. Pokud to neuděláš, použije se obecné nastavení.
Teď už stačí Fail2Ban restartovat, aby se spustilo sledování.
sudo systemctl restart fail2ban.service
Pokud máš přístup k VPN nebo druhému serveru, můžeš funkčnost Fail2Ban otestovat tak, že necháš zablokovat svou IP adresu. VPN nebo hotspot v telefonu by ti měly přidělit jinou IP adresu, kterou můžeš k otestování Fail2Ban použít.
Nezkoušej to ve své běžné síti, protože by se mohla zablokovat tvoje vlastní IP adresa a mohl by ses odříznout od serveru.
Zkus se připojit k serveru přes SSH (z jiné IP!) a pokaždé zadej nesprávné heslo. Výsledek by měl vypadat takto:
root@185.223.29.xxx's password:
Permission denied, please try again.
root@185.223.29.xxx's password:
Permission denied, please try again.
root@185.223.29.xxx's password:
root@185.223.29.xxx: Permission denied (publickey,password).
root@vps-zap515723-2:/var/log# ssh root@185.223.29.179
root@185.223.29.xxx's password:
Permission denied, please try again.
root@185.223.29.xxx's password:
Permission denied, please try again.
root@185.223.29.xxx's password:
^C
root@vps-zap515723-2:/var/log# ssh root@185.223.29.xxx
ssh: connect to host 185.223.29.xxx port 22: Connection refused
Jak vidíš, server chráněný Fail2Banem teď připojení odmítá (Connection refused namísto Permission denied).
Teď zobraz stav Fail2Ban. Uvidíš, že byla zablokována jedna IP adresa.
fail2ban-client status sshd
Status for the jail: sshd
|- Filter
| |- Currently failed: 4
| |- Total failed: 8
| `- File list: /var/log/auth.log
`- Actions
|- Currently banned: 1
|- Total banned: 1
`- Banned IP list: xxx
Pokud chceš IP adresu znovu povolit, použij tento příkaz: fail2ban-client set sshd unbanip {deine IP}.
Pokud se blokuje neobvykle velký počet IP adres, doporučujeme s každým neúspěšným pokusem prodloužit dobu blokování a snížit tak počet možných pokusů o přihlášení.
[sshd]
enabled = true
port = 22
filter = sshd
logpath = /var/log/auth.log
maxretry = 4
bantime = 1h
# Bantime sollte mit jeder Sperre dieser IP steigen
bantime.increment = true
# Skalierungsfaktor von 24 Stunden (1h,24h,48h,3d,4d....)
bantime.factor = 24
# Maximale Sperrzeit = 5 Wochen
bantime.maxtime = 5w
Mnoho lidí používá Cloudflare jako správce DNS své domény. Cloudflare má nejen jednu z největších sítí na světě, která zajišťuje rychlejší načítání, nižší latenci a lepší uživatelský zážitek, ale chrání také tvoje webové stránky před útoky DoS/DDoS včetně zahlcovacích útoků a nových typů útoků, které jsou denně odhalovány. V tomto návodu se dozvíš, jak ochránit svůj webový server před útoky.
Předpokládáme, že tvoji doménu už spravuje Cloudflare. Pokud ne, můžeš doménu převést podle jejich návodu. V ovládacím panelu Cloudflare přejdi na kartu DNS Records a zkontroluj, že u záznamu svého webového serveru vidíš oranžový oblak a stav „Proxied“.
Celý provoz tak bude přes tvoji doménu procházet přes Cloudflare a odtud na tvůj server – půjde tedy o legitimní provoz. Tvůj server ale zůstane dostupný i mimo síť Cloudflare. Proto musíš omezit přístup k portům 80 a 443 protokolu TCP na svém Linux serveru a povolit pouze legitimní provoz Cloudflare.
Můžeš ručně vytvořit pravidla firewallu pomocí seznamu IPv4 adres Cloudflare a seznamu IPv6 adres Cloudflare.
Případně si ušetři čas a použij nástroje, jako je Cloudflare-ufw, které umožňují rychle hromadně importovat tato pravidla firewallu. Zkontroluj, že nemáš žádná další pravidla umožňující neomezený přístup k webovému serveru kromě právě přidaných pravidel, jinak nebudou fungovat.
V tomto návodu jsme ti ukázali několik základních i pokročilých funkcí pro zabezpečení tvého Linux serveru. Pokud jsi použil všechna doporučení relevantní pro tvůj systém, je server už výrazně bezpečnější než dříve – gratulujeme!
Samozřejmě můžeš provést i další opatření:
- 2FA (SSH)
- Přidat další konfigurace pro Fail2Ban
- Nastavit e-mailová upozornění ve Fail2Ban
- A mnoho dalšího...